ŠKOLNÍ ŘÁD
Základní škola, Ostrava – Mariánské Hory, Karasova 6,
příspěvková organizace
ŠKOLNÍ ŘÁD
Článek I
Obecná ustanovení
Na základě ustanovení § 30 odst. 1 zákona č. 561/2004 Sb., o předškolním, základním, středním, vyšším odborném a jiném vzdělávání (školský zákon), ve znění pozdějších předpisů, vydávám jako statutární orgán školy tuto směrnici – školní řád.
Školní řád upravuje:
- provoz a vnitřní režim školy nebo školského zařízení,
- podrobnosti k výkonu práv a povinností žáků a jejich zákonných zástupců ve škole,
- podrobnosti o pravidlech vzájemných vztahů se zaměstnanci ve škole,
- podmínky zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví žáků a jejich ochrany před sociálně patologickými jevy a před projevy diskriminace, nepřátelství nebo násilí,
- podmínky zacházení s majetkem školy nebo školského zařízení ze strany žáků,
- pravidla pro hodnocení výsledků vzdělávání žáků.
Článek II
Organizace vyučování, provoz a vnitřní režim školy
1. Provoz a vnitřní režim při činnostech ve škole
a) Vyučování ve škole v průběhu celého školního roku je dáno organizací příslušného školního roku včetně období školního vyučování, vedlejších a hlavních prázdnin a týdenním rozvrhem jednotlivých tříd.
b) S týdenním vyučovacím rozvrhem jsou seznámeni na začátku měsíce září příslušného školního roku zákonní zástupci žáka prostřednictvím žákovských knížek nebo deníčků žáků.
c) Volné dny, které vyhlašuje ředitel školy, oznamuje předem zákonným zástupcům třídní učitel v žákovských knížkách nebo deníčcích žáků. Zákonný zástupce oznámení potvrdí svým podpisem. Rovněž tak oznamují třídní učitelé jakoukoliv úpravu vyučovacích hodin během školního roku.
d) Vyučování začíná v případě nulté hodiny Tv v 7.00 hod, běžný počátek je v 8.00hod a v 8.55 hod.
e) Žáci mohou vstoupit do budovy školy a pobývat v ní nejdříve 20 minut před začátkem vyučování a o přestávce mezi dopoledním a odpoledním vyučováním.
f) Školní budova se pro žáky otevírá vždy před zahájením vyučování první vyučovací hodiny, tj. v 7.40 hodin při zahájení první vyučovací hodinou, v jinou dobu pouští žáky do školy pověřený zaměstnanec školy. V případě nulté hodiny jsou žáci vpuštěni v 6.50 hodin.
g) Po příchodu do budovy školy si žáci odkládají obuv, svršky, rukavice a pokrývky hlavy na místo určené, to znamená do šatny žáků, přezouvají se a odcházejí do tříd. Vzhledem k tomu, že většina žáků dojíždí, mohou být do školy vpuštěni max. do 15 min po zahájení vyučování. Pokud žák přijde z nějakého důvodu do školy dříve nebo později, domluví se se školníkem.
h) Po ukončení vyučování doprovází žáky do šatny příslušný vyučující. Žáky, kteří se stravují ve školní jídelně partnerské školy, odvedou pověření pedagogičtí pracovníci do jídelny a zpět (vyjma žáků, jejichž zákonní zástupci písemně požádali vedení školy, aby jejich děti mohly opustit jídelnu sami).
i) Přestávky mezi vyučovacími hodinami jsou desetiminutové. Během dopoledního vyučování se zařazuje alespoň jedna přestávka v délce 20 minut. V případech hodných zvláštního zřetele mohou být kráceny některé desetiminutové přestávky na nejméně 5 minut a přestávka mezi dopoledním a odpoledním vyučováním z 55 minut na nejméně 30 minut. Při zkracování přestávek ředitel školy přihlíží k základním fyziologickým potřebám žáků a škola o této skutečnosti včas informuje zákonné zástupce. Nad žáky, kteří budovu v době této přestávky neopouští, je vykonáván dohled pedagogickými pracovníky.
j) Rozvrh hodin:
|
Hodina |
|
|
0. |
7:00 – 7:45 |
|
1. |
8:00 – 8:45 |
|
2. |
8:55 – 9:40 |
|
3. |
10:00 – 10:45 |
|
4. |
10:55 – 11:40 |
|
5. |
11:50 – 12:35 |
|
6. |
12:45 – 13:30 |
|
Přestávka mezi dopoledním a odpoledním vyučováním |
Je dána RH jednotlivých tříd |
|
7. |
Dle aktuálního rozvrhu dané třídy, skupiny |
|
8. |
Dle aktuálního rozvrhu dané třídy, skupiny |
2. Provoz a vnitřní režim při činnostech mimo místo, kde škola organizuje vzdělávání
a) O vzdělávání a akcích mimo místo, kde se uskutečňuje vzdělávání, jsou žáci a zákonní zástupci nezletilých žáků informováni nejpozději pět dnů předem, a to formou zápisu do žákovských knížek i ústně. V případě, že plánované akce jsou zpoplatněny, rodiče jsou upozorněni minimálně měsíc předem. Informace o vzdělávání a akcích mimo místo, kde se uskutečňuje vzdělávání, obsahují sdělení o začátku a konci konání vzdělávání nebo akce, o místě shromáždění žáků před zahájením vzdělávání nebo akce, o místě rozchodu žáků po ukončení vzdělávání nebo akce, případně další nutné organizační pokyny.
b) Podmínkou účasti žáka na vzdělávání a akcích mimo místo, kde se uskutečňuje vzdělávání, je v některých případech doložení informací, které mají vliv na zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví žáka (např. informace o tom, zda je žák plavec, informace o alergiích), případně informací o zdravotním stavu žáka (potvrzení o bezinfekčnosti, posudek o zdravotní způsobilosti žáka).
c) Po celou dobu vzdělávání a akcí mimo místo, kde se uskutečňuje vzdělávání, je nad žáky vykonáván dohled.
d) Před vzděláváním nebo akcemi mimo místo, kde se uskutečňuje vzdělávání, jsou žáci prokazatelně poučeni o bezpečnosti a ochraně zdraví.
e) Jestliže se žáci účastní soutěží, bezpečnost a ochranu zdraví žáků po dobu dopravy na soutěž a po dobu dopravy ze soutěže zajišťuje škola, pokud se zákonný zástupce žáka nedohodne se školou jinak. V průběhu soutěže zajišťuje bezpečnost a ochranu zdraví žáka organizátor soutěže.
f) Při přepravě žáků městskou hromadnou dopravou na akce mimo školu (divadla, besedy, plavecký výcvik, školní výlet), mají žáci zakoupeny buď ODISky, nebo bezkontaktní čipovou kartu pro veřejnou dopravu. V případě, že nic z toho nevlastní, nemůže se žák akce zúčastnit.
3. Docházka do školy
a) Zabezpečení plnění povinné školní docházky žáka je zákonnou povinností zákonného zástupce (povinné osoby) žáka.
b) Žák je povinen zúčastnit se vyučování podle rozvrhu hodin.
c) Nepřítomnost žáka ve škole omlouvají povinné osoby ze zdravotních a jiných závažných důvodů nejpozději do tří kalendářních dnů od počátku nepřítomnosti, omluvit lze žáka osobně, e-mailem, datovou schránkou, vhozením do schránky školy i telefonicky, ale vždy se zápisem do žákovské knížky. Tu žák předloží třídnímu učiteli do tří pracovních dnů. Písemná omluva musí být opatřena datem od – do, důvody nepřítomnosti a podpis. Zpětné omlouvání hodin po této určené době nebude školou akceptováno, a to ani na základě přílohy v podobě lékařského potvrzení. V případě nesplnění této povinnosti bude nepřítomnost považována za neomluvenou a mohou z ní vyplývat výchovná opatření. Z rodinných důvodů může zákonný zástupce (povinná osoba) omluvit své dítě maximálně třikrát v měsíci. Předem známou nepřítomnost je nutno omluvit před jejím započetím, aby bylo možno zajistit způsob doplnění zameškaného učiva. V odůvodněných případech a na základě písemné žádosti zákonných zástupců může žáka uvolnit na jeden den třídní učitel, na více dní ředitel školy.
d) V případech hodných zvláštního zřetele (např. časté absence) má škola právo vyžadovat na omluvu potvrzení od lékaře, toto potvrzení je povinnými osobami doloženo jako příloha k žákovské knížce.
e) Před ukončením vyučování může žák opustit školu pouze na základě předem dodané písemné žádosti se zákonným zástupcem. Svršky a obuv si vyzvedne pod dohledem asistenta pedagoga v šatně.
f) O neomluvené i zvýšené omluvené nepřítomnosti informuje třídní učitel výchovného poradce, který tyto údaje vyhodnocuje a svolává poradní orgán.
4. Docházka žáků do školní družiny
a) Provoz školní družiny (dále jen ŠD) je od 11:40 – 15.40 hod.
b) Docházka žáků do školní družiny je sjednána se zákonnými zástupci žáka prostřednictvím zápisního lístku.
c) Předávání žáků školy vychovateli/ce ŠD je záležitostí TU a asistentů pedagoga.
d) Žáci odcházejí ze školní družiny po příchodu zákonných zástupců žáka nebo na základě jejich písemné žádosti o uvolnění ze školní družiny nebo na základě doby sjednané v zápisním lístku, který je trvale uložen u vychovatele/ky ŠD.
e) Na telefonické žádosti o uvolnění z docházky ve ŠD nebude vychovatel/ka reagovat.
f) Pobyt žáků v ŠD končí v 15.40 hodin. Pokud zůstane žák ve ŠD i po této hodině, řídí se příslušný/á vychovatel/ka pokynem ŘŠ - v žádném případě nesmí s dítětem opustit ŠD, musí kontaktovat zákonné zástupce žáka, popřípadě Městskou policii.
g) V případě, že dítě ve školní družině soustavně porušuje školní řád i vnitřní řád školní družiny (např. vykřikuje, ubližuje, nadává, ničí zařízení a vybavení, nevhodně se chová k dospělým…), bude ze školní družiny vyloučeno.
5. Organizace zájmové činnosti
a) Zájmové kroužky zřizuje škola za účelem rozvoje zájmů a schopností žáků v době mimo vyučování. Zájmová činnost je provozována na základě zájmu a dobrovolnosti žáků. Činnost zájmových kroužků probíhá pouze v době školního vyučování (tzn. mimo prázdniny). Režim zájmových kroužků je upraven týdenním rozvrhem jednotlivých kroužků. S režimem kroužku, který žák navštěvuje, jsou seznámeni zákonní zástupci žáka proti podpisu v žákovské knížce, v deníčku nebo na jiném průkazném tiskopise.
b) Za příchod a odchod žáků z kroužku do školy a ze školy odpovídá pedagog, který také vede odpovídající dokumentaci - deník kroužku. Činnost kroužku trvá maximálně do 15.40 hodin.
6. Podmínky školního stravování, splatnost úplaty za školní stravování
a) Školní stravování žáků je zajištěno ve školní jídelně partnerské ZŠ Gen. Janka pouze v rámci projektu Obědy do škol.
b) Žák má v rámci školního stravování právo denně odebrat oběd.
c) Stravování se řídí Směrnicí k závodnímu a školnímu stravování.
d) V případě nemoci musí zákonný zástupce zajistit odhlášení obědů. V případě, že tak neučiní, je po něm požadována úplata v plné výši oběda.
e) Při stravování se žáci i zákonní zástupci řídí pokyny partnerské školy.
f) Za přihlašovací čip zodpovídá žák, zákonný zástupce.
7. Pravidla chování žáků
a) Žák dbá ve škole i mimo školu pravidel hygieny a bezpečnosti. Při veškerém svém jednání má na paměti to, aby nezpůsobil zranění nebo škodu na majetku ani sobě, ani ostatním. Poruší-li toto pravidlo a ve škole i mimo školu dojde k šikanování, krádeži či jiné škodě na zdraví a majetku jiného, bude jeho chování hodnoceno podle klasifikačního řádu školy.
b) Žáci zdraví ve škole všechny dospělé osoby při setkání hlasitě, při vstupu dospělé osoby do třídy povstáním. Do školy chodí žák čistě a vhodně oblečen.
c) Žák se chová slušně ke spolužákům, uctivě a zdvořile ke všem zaměstnancům a návštěvám školy. Nepoužívá vulgarismy a jiné projevy agresivního chování. Nikdo nemá právo druhému žádným způsobem ubližovat.
d) Pro vstup do školní budovy a odchod ze školy používá hlavní vchod u šaten, řídí se časovým režimem otvírání a zavírání, mimo vstup před vyučováním používá přední hlavní vchod, bezdůvodně nepoužívá a neničí zvonek. Během vyučování a o přestávkách je zakázáno svévolně opouštět školní budovu.
e) Žák nenarušuje průběh vyučovací hodiny. O velké přestávce se pohybuje v podlaží své třídy - okna ve třídě jsou zavřena, dveře do třídy otevřené. Žáci nemohou vstupovat do jiných tříd. Žáci se řídí pokyny dohlížejícího učitele. V době malých přestávek zůstávají žáci ve třídách, opustit místnost mohou jen v případě odchodem na toaletu. Ve třídě je přítomen buď vyučující, nebo asistent pedagoga.
f) Je přísně zakázáno vylézat na parapety oken školy a vyhazovat předměty z oken školy, vylézat na příčku v žákovských toaletách.
g) Pokud má žák mobilní telefon, nenechává ho v šatně, ale ohlásí tuto skutečnost vyučujícímu. V době vyučování musí být mobil vypnut a žák jej používá pouze o přestávce. Jestliže žák poruší toto ustanovení a během vyučování bude mít přístroj v provozu, může vyučující mobilní telefon zabavit, odevzdat do ředitelny a žáku vydat po skončení vyučování. V případě dalšího porušení vydá přístroj zákonnému zástupci žáka. Žákům je zakázáno v celém prostoru školy dobíjet mobilní přístroj. Žákům je zakázáno natáčet, fotit a nahrávat osoby bez jejich předchozího písemného souhlasu, a to i o přestávkách. Porušení tohoto zákazu je bráno jako hrubé porušení školního řádu, za něž při opakování bude udělen snížený stupeň z chování.
h) Přecházení do odborných učeben se řídí režimem, který žákům stanoví TU. Žáci přecházejí ukázněně a všichni najednou, bez jídla a pití! Žáci se řídí řády těchto učeben.
ch) Do všech odborných učeben (včetně tělocvičny) je vstup žákům povolen pouze s vyučujícím. Do tělocvičny vstupuje žák ve cvičebním úboru a v obuvi, která neznečistí podlahu tělocvičny, nedělá šmouhy, je nepřípustné, aby to byla obuv, ve které žák přišel z venkovního prostředí. Žák je vždy převlečen do cvičebního úboru, který mimo hodiny Tv ponechává ve třídě na tomu určeném místě.
i) Žáci vstupují do kanceláří a sborovny školy pouze na vyzvání zaměstnance školy.
j) Žák se v době mimo příchodu do školy a odchodu ze školy nesmí zdržovat v prostoru šaten. Provoz třídní šatny se řídí nařízením třídního učitele a pověřeného zaměstnance.
k) Žáci, kteří přicházejí do školy na odpolední vyučování nebo do zájmových kroužků, čekají na vyučujícího v prostoru šaten. Do dalších prostor budovy vstupují společně s ním. Povinností vyučujícího je, aby žáky také odvedl. Jeho dohled nad žáky končí ve chvíli, kdy poslední žák opustí budovu školy.
l) Žáci se přezouvají a převlékají zásadně v šatnách, při hodinách tělocviku v prostoru žákovských toalet. V případě cenností (finanční hotovost, šperky, mobilní telefony atd.) odevzdají třídnímu učiteli před danou hodinou. Pokud žák cennosti neodevzdá, pak škola nenese za ztrátu těchto cenností odpovědnost.
m) Žáci jsou povinni nosit učební pomůcky (vybavené pouzdro, sešity, učebnice), žákovskou knížku a cvičební úbor. V případě nenošení bude uplatněno výchovné opatření.
n) Žáci jsou povinni dbát pokynů všech zaměstnanců školy, zejména pokynů týkajících se ochrany zdraví a bezpečnosti v budově školy a na akcích, které pořádá škola.
o) Žáci jsou povinni dbát na hygienu, zejména před jídlem, po tělovýchovných činnostech a činnostech výtvarných a pracovních výchov, také po použití WC.
o) Žák dodržuje adekvátní pitný režim, nedoporučujeme požívání energetických a stimulačních nápojů, včetně nápojů obsahujících kofein.
q) Každý úraz, poranění či nehodu, k níž dojde během vyučování ve třídě, na chodbě nebo při jiných školních činnostech, jsou žáci povinni ihned nahlásit svému třídnímu učiteli nebo někomu z pedagogického dozoru.
r) Žákům je zakázáno manipulovat s elektrickými spotřebiči, vypínači a elektrickým vedením a jiným zařízením či pomůckami bez dohledu učitele.
s) Při přecházení žáků na místa vyučování či na jiné akce mimo budovu školy se žáci řídí pravidly silničního provozu a pokyny dohlížejících osob. Před takovými akcemi doprovázející učitel žáky zvlášť poučí o bezpečnosti. Pro společné zájezdy tříd, školy v přírodě aj. platí zvláštní bezpečnostní předpisy, se kterými budou žáci předem prokazatelně seznámeni. Při pobytu v ubytovacích zařízeních a jiných zařízeních, např. kulturních, se žáci podřizují vnitřnímu řádu tohoto zařízení a dbají pokynů pedagogického pracovníka školy.
8. Vzájemná informovanost školy a zákonných zástupců žáků o prospěchu, chování a zdravotním stavu žáků
a) Škola informuje všechny zákonné zástupce žáků na začátku školního roku (zpravidla v září) nebo na konci roku předchozího o organizaci vyučování, způsobu stravování, mimoškolních aktivitách a provozu školní družiny prostřednictvím žákovských knížek nebo jinou vhodnou formou.
b) Škola informuje všechny zákonné zástupce žáků na začátku školního roku o všech podstatných údajích o škole, jako je např. adresa školy, telefonní číslo školy, jména vedoucích pracovníků školy a třídního učitele, výchovného poradce a školního metodika prevence atd. prostřednictvím žákovských knížek.
c) Škola podává zákonným zástupcům prostřednictvím žákovských knížek informace o prospěchu a chování žáka či jiná velmi závažná sdělení týkající se žáka, upozorňuje na nenošení pomůcek a cvičebního úboru, upozorňuje na možná výchovná opatření s tím související.
d) Zákonní zástupci žáka mohou denně žádat informace třídního učitele nebo jiného pedagogického pracovníka o prospěchu, chování a důležitých záležitostech týkajících se žáka vždy před zahájením vyučování nebo po domluvě s těmito pedagogickými pracovníky v jinou dobu.
e) Zákonným zástupcům není povolen vstup do budovy školy v době od 8 do 12 hod, pouze po předchozí domluvě s vedením školy či TU.
f) Škola informuje nejméně každé čtvrtletí zákonné zástupce žáka o jeho prospěchu a chování, a to formou konzultačních hodin a písemně. V případě náhlého zhoršení prospěchu nebo chování žáka informuje učitel zákonné zástupce neprodleně.
g) Škola informuje zákonné zástupce žáka o jeho prospěchu a chování za pololetí školního roku formou vysvědčení na předepsaných tiskopisech, případně výpisem z vysvědčení (za 1. pololetí).
h) Zákonní zástupci žáků mají právo v určených hodinách nebo po domluvě žádat schůzku s příslušnými pedagogickými pracovníky školy.
ch) Zákonní zástupci žáků mají právo vznášet připomínky a podněty k práci školy u všech pedagogických pracovníků.
i) Zákonní zástupci žáků informují třídního učitele, vyučujícího nebo ředitele školy o každé změně zdravotního stavu žáka, která by mohla mít vliv na změnu chování, soustředěnost, únavu apod., a to neprodleně.
j) Zákonní zástupci žáka omlouvají nepřítomnost žáka podle výše uvedených ustanovení školního řádu.
k) Zákonný zástupce žáka neprodleně informuje třídního učitele o změně adresy bydliště, telefonického (popř. jiného) kontaktu a o změně zdravotní pojišťovny.
l) Škola plní oznamovací povinnost o skutečnostech, které nasvědčují, že žáci vedou zahálčivý nebo nemravný život, zejména v tom, že zanedbávají školní docházku, požívají alkohol nebo návykové látky, a o dalších skutečnostech vyplývajících ze zákona č. 359/1999 Sb., o sociálně-právní ochraně dětí.
m) Všichni žáci školy mají možnost vyjádřit se k dění ve škole i k tomuto školnímu řádu způsobem, který odpovídá tomuto řádu, a to při hodinách s TU, v hodinách občanské výchovy, výchovy ke zdraví a jinde.
Článek III
Podrobnosti k výkonu práv a povinností žáků a jejich zákonných zástupců ve škole
1. Práva žáků
a) Žák má právo na vzdělání.
b) Žák má právo využívat služeb, které jsou pro ně určeny.
c) Kázeň ve škole musí být zajišťována způsobem slučitelným s lidskou důstojností dítěte.
d) Žák má právo na svobodu projevu.
e) Žák může vyjadřovat svobodně svůj názor ve všech věcech, které se ho týkají; tento názor má být vyjádřen adekvátní formou, přičemž tomuto musí být věnována patřičná pozornost.
f) Žák má právo na svobodu myšlení, svědomí a náboženství.
g) Žák má právo být ochráněn před fyzickým nebo psychickým násilím a nedbalým zacházením, před projevy diskriminace, nepřátelství nebo násilí, před negativními patologickými jevy.
h) Žák má právo požádat o pomoc nebo o radu kohokoliv z pracovníků školy. Pracovník školy je povinen věnovat žákovi vždy náležitou pozornost.
i) Žák má právo na odpočinek a volný čas, právo věnovat se hrám a rekreační činnosti přiměřené jeho věku.
j) Žák nesmí být vystaven svévolnému zasahování do soukromého života, rodiny, domova nebo korespondence.
k) Žák má právo na ochranu před jakýmkoliv tělesným či duševním násilím, urážením nebo zneužíváním.
l) Žáka je nutné chránit před všemi formami sexuálního násilí a zejména sexuálního vykořisťování.
m) Žák má právo na životní úroveň nezbytnou pro jeho tělesný, duševní, mravní a sociální rozvoj.
n) Žák má právo na poskytnutí pomoci v případě, že se ocitne v nesnázích, nebo má problémy osobní, rodinné či výukové.
o) Žák má právo na pomoc vyučujícího v případě, že neporozuměl učivu nebo potřebuje doplnit své znalosti a požádal o to.
p) Žák má právo využívat konzultačních hodin vyučujících, třídního učitele a dalších pedagogických pracovníků.
q) Žák má právo obracet se na ředitele školy osobně nebo prostřednictvím schránky důvěry v případě problémů, námětů, stížností či dotazů. Takovéto jednání je přísně důvěrné.
r) Žák má právo na informace a poradenskou pomoc školy nebo školského poradenského zařízení v záležitostech týkajících se vzdělávání.
2. Práva zákonných zástupců
Zákonný zástupce má právo:
a) na informace o průběhu a výsledcích vzdělávání svého dítěte,
b) volit a být voleni do školské rady,
c) vyjadřovat se ke všem rozhodnutím týkajících se podstatných záležitostí vzdělávání svého dítěte,
d) na poradenskou pomoc školy nebo ŠPZ v záležitostech týkajících se vzdělávání dítěte dle ŠZ,
e) být předem informováni o doučování či ponechání žáků po vyučování,
f) odmítnout zařazení svého dítěte do systému speciální péče, a to prokazatelným způsobem,
g) písemně požádat o vyhotovení záznamu o úrazu, který se žákovi stal v průběhu výchovně vzdělávacího procesu,
h) v případě nepředvídatelných událostí, např. zdravotních (úraz, nevolnost) pověřit písemně zletilou osobu k vyzvednutí dítěte ze školy,
ch) na přítomnost ve vyučování v době dnů otevřených dveří a po domluvě s vedením školy, výchovným poradcem a třídním učitelem.
3. Povinnosti žáků a zákonných zástupců nezletilých žáků
a) Žáci jsou povinni:
- řádně se připravovat na vyučování, řádně docházet včas do školy, řádně se vzdělávat, nosit cvičební úbor včetně vhodného obutí do tělocvičny,
- dodržovat školní a vnitřní řád a předpisy a pokyny školy k ochraně zdraví a bezpečnosti, s nimiž byli seznámeni,
- plnit pokyny pedagogických pracovníků školy vydané v souladu s právními předpisy a školním nebo vnitřním řádem,
-dodržovat základní normy společenského chování a dohodnutá pravidla (např.: dbát na pořádek a čistotu ve škole i v areálu školy, ve škole se přezouvat, zdravit všechny zaměstnance školy včetně hostů, odkládat pokrývku hlavy v prostorách školy, své názory vyjadřovat slušným způsobem,…),
- předcházet vzniku konfliktních situací a usilovat o jejich vhodné a konstruktivní řešení podle svých schopností a možností.
b) Zákonní zástupci nezletilých žáků jsou povinni:
- zajistit, aby dítě a žák docházel řádně do školy dle daného rozvrhu hodin,
- na vyzvání ředitele školy, výchovného poradce a třídního učitele se osobně zúčastnit projednání závažných otázek týkajících se vzdělávání dítěte nebo žáka,
- informovat školu o změně zdravotní způsobilosti, zdravotních obtížích dítěte nebo žáka nebo o jiných závažných skutečnostech, které by mohly mít vliv na průběh vzdělávání,
- dokládat důvody nepřítomnosti dítěte a žáka ve vyučování v souladu s podmínkami stanovenými školním řádem,
- dbát na přípravu svého dítěte do školy, pravidelně kontrolovat jeho školní práci (oceňovat úspěchy a podpořit při neúspěchu),
- zajistit lékařskou péči dětem s infekčním onemocněním, s akutními projevy onemocnění (např. horečky, silný kašel, rýma, průjmy)
- při výskytu vší ponechat dítě v domácím prostředí a zajistit vyčištění hlavy
- informovat se na hodnocení a chování dítěte,
- oznamovat škole údaje podle § 28, odst. 2 a 3zákona 561/2004 Sb. (jméno, příjmení, rodné číslo, státní občanství, místo narození, místo trvalého pobytu, popřípadě místo pobytu na území České republiky podle druhu pobytu cizince nebo místo pobytu v zahraničí, nepobývá-li žák na území České republiky, jméno a příjmení zákonného zástupce, bydliště, telefonické spojení) a další údaje, které jsou podstatné pro průběh vzdělávání nebo bezpečnost žáka, a změny v těchto údajích.
Článek IV
Pravidla vzájemných vztahů se zaměstnanci ve škole
1. Zaměstnanci školy jsou ti, kteří jsou vůči škole v zaměstnaneckém poměru.
2. Zákonným zástupcem je podle ustanovení § 183 odst. 7 ŠZ osoba, která je v souladu se zákonem nebo rozhodnutím soudu oprávněna jednat za dítě nebo nezletilého žáka.
3. Všichni zaměstnanci školy a žáci školy se vzájemně respektují, dbají o vytváření partnerských vztahů podložených vzájemnou úctou, důvěrou a spravedlností.
4. Všichni zaměstnanci školy a žáci školy dbají o dodržování základních společenských, etických a morálních pravidel a pravidel slušné a zdvořilé komunikace. Žák zdraví v budově a na školních akcích pracovníky školy srozumitelným pozdravem. Zaměstnanec školy žákovi na pozdrav odpoví.
5. Všichni zaměstnanci školy a žáci školy dbají na udržování pořádku a čistoty ve všech prostorách školy.
6. Pedagogičtí pracovníci a zaměstnanci školy vydávají žákům a zákonným zástupcům žáků pouze takové pokyny, které bezprostředně souvisí s plněním školního vzdělávacího programu, školního řádu a dalších nezbytných organizačních opatření.
7. Všichni zaměstnanci školy chrání žáky před všemi formami špatného zacházení. Budou dbát, aby nepřicházeli do styku s materiály a informacemi pro ně nevhodnými. Nebudou se vměšovat do jejich soukromí. Budou žáky chránit před nezákonnými útoky na jejich pověst. Zjistí-li, že dítě je týráno, krutě trestáno nebo je s ním jinak špatně zacházeno, spojí se se všemi orgány na pomoc dítěti. Speciální pozornost bude věnována ochraně před návykovými látkami.
Informace, které zákonný zástupce žáka poskytne do školní matriky, nebo jiné důležité informace o žákovi jsou důvěrné a všichni pedagogičtí pracovníci se řídí GDPR.
Článek V
Podmínky zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví žáků a jejich ochrany před sociálně patologickými jevy a před projevy diskriminace, nepřátelství nebo násilí
1. Žáci jsou prokazatelně poučeni o pravidlech bezpečnosti a ochrany zdraví ve škole a před každou akcí konanou mimo školu.
2. Kromě poučení o pravidlech bezpečnosti a ochrany zdraví je bezpečnost a ochrana zdraví žáků zajištěna formou pedagogického dohledu a při činnostech, které to vyžadují, poskytnutím a použitím osobních ochranných prostředků.
3. Ochrana před sociálně patologickými jevy, projevy diskriminace, nepřátelství nebo násilí je zakomponována do výchovné a vzdělávací činnosti školy, koordinovaně rozvíjena školním metodikem prevence a výchovným poradcem.
4. Bezpečnost a ochranu zdraví žáků ve škole, při vzdělávání mimo místo, kde se uskutečňuje vzdělávání, a při akcích konaných mimo místo, kde se uskutečňuje vzdělávání, zajišťuje škola svými zaměstnanci, vždy však nejméně jedním pedagogickým pracovníkem. Zaměstnance, který není pedagogickým pracovníkem, může ředitel školy k zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví žáků určit, pouze pokud je zletilý a způsobilý právně jednat.
5. Předměty, které bezprostředně nesouvisejí s vyučováním, nesmí žák do školy přinášet. Do školy také nesmí přinášet předměty a věci, které by mohly ohrozit jeho zdraví, způsobit úraz nebo ohrozit mravní výchovu žáků. Je zakázáno přinášet, uschovávat a používat jakékoliv omamné látky a drogy v jakémkoliv množství, např. alkohol, cigarety a jim podobných (např. elektronických cigaret) aj.
6. Žáci jsou povinni okamžitě nahlásit kterémukoliv zaměstnanci školy šikanování sebe sama nebo jiných žáků, a to i anonymně do schránky důvěry zřízené ve škole nebo poštou na adresu školy.
7. Lékárničky jsou umístěny v těchto místnostech: sborovna, tělocvična, cvičná kuchyně, školní dílna, kotelna.
8. Žákům je zakázáno manipulovat s elektrickými spotřebiči, vypínači a elektrickým vedením bez dozoru učitele. Ve všech prostorách školy je zakázáno manipulovat s otevřeným ohněm.
9. Z bezpečnostních důvodů se zakazuje žákům vnášet a pohybovat se ve škole na kolech, koloběžkách, in linech, skateboardech a kolečkových botách.
10. Okna otevírají a zavírají žáci pouze na základě pokynu učitele a za jeho přítomnosti. Jsou poučeni o způsobu manipulace s okny.
11. Ve všech vnitřních a vnějších prostorách školy a na všech akcích školy je zakázáno používat zbraně (výbušniny, střelivo, pyrotechniku, bodné a sečné předměty).
12. Ve škole je zakázáno propagovat strany, hnutí směřující k potlačování lidských práv.
13. V případě spáchání protiprávního jednání plní škola neprodleně ohlašovací povinnost směrem k orgánům SPOD, orgánům činným v trestním řízení, dalším orgánům obce a zákonným zástupcům (krádeže, projevy školního násilí, přestupky, trestné činy apod.)
14. Žák, který se stal svědkem užívání či držení drog, alkoholu, násilného jednání, šikany nebo jiného ponižujícího jednání, má povinnost hlásit takovou skutečnost třídnímu učiteli, jinému zaměstnanci školy nebo řediteli školy.
Článek VI
Zacházení s učebnicemi, školními potřebami a školním majetkem
1. Žák je povinen udržovat v pořádku a nepoškozovat všechny věci, které tvoří zařízení třídy a školy, i ty, které mu byly propůjčeny do užívání. Je povinen chránit majetek svůj i majetek svých spolužáků.
2. O každém svévolném poškození majetku školy budou informováni zákonní zástupci žáka. Svévolné poškozování majetku školy žákem je chápáno jako porušení této normy a na tomto základě bude projednáno výchovné opatření žáka. Žák odpovídá za škodu způsobenou, je–li schopen ovládnout své jednání a posoudit následky svého chování. Způsobenou škodu uhradí zákonný zástupce v plném rozsahu v případě, že škola nezanedbala náležitý dohled.
3. Odcizení nebo přivlastnění cizí věci je považováno za závažné porušení ŠŘ.
4. Zjistí-li žák ztrátu osobní věci, skutečnost ihned nahlásí vyučujícímu, dohledu nad žáky, TU nebo v kancelářích školy.
Článek VII
Pravidla pro hodnocení výsledků vzdělávání žáků
Obecná ustanovení
Pravidla hodnocení a klasifikace žáka ZŠ ve svých ustanoveních vychází z platné školské legislativy, řídí se zákonem č. 561/2004 Sb. v platném znění a Vyhláškou č. 48/2005 Sb. v platném znění, Vyhláškou č. 256/2012 Sb. v platném znění o základním vzdělávání a některých náležitostech plnění povinné školní docházky, Vyhláškou č. 73/2005 Sb. o vzdělávání dětí a studentů se speciálními vzdělávacími potřebami a dětí, žáků a studentů mimořádně nadaných v platném znění, a Vyhláškou č.74/2005 Sb. o zájmovém vzdělávání v platném znění.
Pravidla pro hodnocení výsledků vzdělávání žáků jsou závazná pro všechny pedagogické pracovníky školy.
Obecné principy hodnocení
Hodnocení vychází z posouzení míry dosažení očekávaných výstupů formulovaných ve školním vzdělávacím programu Společně to zvládneme. Hodnocení je pedagogicky zdůvodněné, odborně správné a doložitelné.
(1) Při hodnocení a při průběžné i celkové klasifikaci pedagogický pracovník (dále jen „učitel“) uplatňuje přiměřenou náročnost a pedagogický takt vůči žákovi.
(2) Při celkové klasifikaci přihlíží učitel k věkovým zvláštnostem žáka i k tomu, že žák mohl v průběhu klasifikačního období zakolísat v učebních výkonech pro určitou indispozici.
(3) Kritéria pro jednotlivé klasifikační stupně jsou formulována především pro celkovou klasifikaci. Učitel však nepřeceňuje žádné z uvedených kritérií, posuzuje žákovy výkony komplexně, v souladu se specifikou předmětu, osobnostními předpoklady žáka, přihlíží také k jeho píli a k jeho přístupu ke vzdělávání.
1. Zásady hodnocení průběhu a výsledků vzdělávání a chování žáků ve škole a na akcích školy
Pedagogičtí pracovníci zajišťují, aby žáci a zákonní zástupci byli včas informováni o průběhu a výsledcích vzdělávání žáka.
Každé pololetí se vydává žákovi vysvědčení; za první pololetí se místo vysvědčení vydává žákovi výpis z vysvědčení.
Hodnocení průběhu a výsledků vzdělávání a chování žáka je srozumitelné, jednoznačné, srovnatelné s předem danými kritérii, věcné a všestranné.
Při hodnocení jsou výsledky vzdělávání žáka a chování žáka ve škole a na akcích pořádaných školou hodnoceny tak, aby byla zřejmá úroveň vzdělávání žáka, které dosáhl vzhledem k očekávaným výstupům a k jeho vzdělávacím a osobnostním předpokladům.
Při celkové klasifikaci vždy přihlíží učitel ke vzdělávacím, osobnostním a věkovým zvláštnostem žáka.
Při hodnocení, průběžné i celkové klasifikaci učitel uplatňuje přiměřenou náročnost a pedagogický takt vůči žákovi.
Při hodnocení žáka se na prvním stupni použijí číslice a na druhém stupni se použije slovní označení stupně hodnocení podle odstavce 2.1. a 2.2.
2. Stupně hodnocení a klasifikace
2.1. Hodnocení chování
Obecné zásady
Každá společnost si vytváří své normy chování a řídí se pravidly, která vznikla na základě obecně přijatého konsensu. V naší škole jsou normy chování stanoveny Školním řádem. Usilujeme o to, aby Školní řád byl akceptován všemi zúčastněnými nikoli jako nátlakový, nýbrž jako řád, který umožňuje nekonfliktní soužití, spolupráci a vzájemné respektování jedinců vzešlých z různého sociálního i kulturního prostředí, jedinců různého věku, individuálních predispozic i hodnotové orientace. Našim úkolem je mj. vybavit žáky nezbytnými sociálními, personálními a občanskými kompetencemi tak, aby se v budoucnosti mohli bezproblémově začlenit do občanské společnosti. Klasifikace chování je objektivní hodnocení přístupu žáka k plnění povinností, které vyplývají z řádu školy, jakož i dodržování etických norem chování. Škola hodnotí žáky za jejich chování ve škole.
Při použití klasifikace se chování žáka ve škole a na akcích pořádaných školou hodnotí na vysvědčení stupni:
a) 1 - velmi dobré,
b) 2 - uspokojivé,
c) 3 - neuspokojivé.
Kritéria pro hodnocení chování na vysvědčení:
Stupeň 1 (velmi dobré)
Žák uvědoměle dodržuje pravidla chování a ustanovení řádu školy. Méně závažných přestupků se dopouští ojediněle. Žák je však přístupný výchovnému působení a snaží se své chyby napravit.
Stupeň 2 (uspokojivé)
Chování žáka je v rozporu s pravidly chování a s ustanoveními řádu školy. Žák se dopustí závažného přestupku proti pravidlům slušného chování nebo řádu školy, nebo se opakovaně dopustí méně závažných přestupků, narušuje výchovně vzdělávací činnost školy. Ohrožuje bezpečnost a zdraví svoje nebo jiných osob, má časté agresivní chování, zneužívá návykových látek v budově školy, vyskytuje se opakované záškoláctví nad 25 hodin.
Stupeň 3 (neuspokojivé)
Chování žáka je v příkrém rozporu s pravidly slušného chování. Dopouští se takových závažných přestupků proti školnímu řádu nebo provinění, že je jimi vážně ohrožena výchova nebo bezpečnost a zdraví jiných osob. Záměrně narušuje hrubým způsobem výchovně vzdělávací činnost školy. Zpravidla se přes důtku ředitele školy dopouští dalších přestupků- hrubé, časté porušování školního řádu, neomluvená absence nad 50 hodin.
Při hodnocení chování žáků budeme vždy přistupovat k jednotlivým případům zcela individuálně.
V případě přechodu žáka z jiné školy bude k neomluvené absenci žáka přihlédnuto, bude se však řešit aktuální situace na naší škole.
Výchovná opatření
K hodnocení chování žáků využíváme následujícího systému pochval a sankcí, které jsou v souladu s vyhláškou č. 48/2005Sb. a s § 17 a s § 31 Školského zákona v platném znění:
a) Pochvalu uděluje ředitel školy na základě vlastního rozhodnutí nebo na základě podnětu jiné právnické či fyzické osoby po projednání v pedagogické radě za mimořádný projev lidskosti, občanské nebo školní iniciativy, záslužný nebo statečný čin nebo za mimořádně úspěšnou práci či příkladnou reprezentaci školy.
Pochvalu uděluje třídní učitel na základě vlastního rozhodnutí nebo na základě podnětu ostatních vyučujících po projednání s ředitelem školy např. za soustavné vzorné plnění školních a třídních povinností, za zlepšený prospěch, vzornou docházku, aktivitu, pěkné a příkladné chování, reprezentaci školy, pomoc spolužákovi, účast v soutěžích, apod.
Za mimořádnou odvahu a rozhodnost při záchraně lidského života může být žák navržen na cenu Fair play MŠMT ČR.
Napomenutí třídního učitele se ukládá okamžitě při vzniku problému
• Nenošení pomůcek do vyučování, včetně nenošení cvičebního úboru
• Neplnění povinností služby
• Drobné kázeňské prohřešky v rámci třídy (nekázeň)
Důtku třídního učitele ukládá třídní učitel, je projednána na poradě
• Za 5-10 neomluvených hodin a pozdní příchody do vyučování
• Nevhodné chování o přestávkách, v hodinách, ke spolužákům a učitelům (agresivita, drzost, časté neuposlechnutí pokynů učitele)
Důtku ředitele školy navrhuje třídní učitel, je projednána na pedagogické radě, ředitel rozhodne o udělení
• Neomluvená absence v rozsahu 11 - 25 hodin s ohledem na důvody absence (rozlišit opakující se záškoláctví a ojedinělý případ)
• Ojedinělé fyzické napadení spolužáků
• Hrubé porušení školního řádu (kouření, slovní a neverbální agrese vůči učitelům, natáčení, focení, nahrávání bez souhlasu)
• Drobné krádeže řešené v rámci školy
Zástupcům žáka budou prokazatelně sděleny důvody udělení výchovného opatření. Zákonní zástupci budou upozorněni, že v případě opakovaného nenošení cvičebního úboru následuje výchovné opatření, které může vyústit i zhoršenou známkou z chování, ke každému žákovi se bude přistupovat individuálně.
Opatření se zaznamenává do katalogového listu, případně do třídního výkazu, nezaznamenává se na vysvědčení.
Za jeden přestupek se uděluje žákovi pouze jedno opatření k posílení kázně.
Snížený stupeň z chování za opakovaná porušování školního řádu bude až po vyčerpání všech opatření k posílení kázně.
Pokyny k udělování výchovných opatření:
(1) Konečný návrh na kázeňská opatření podává třídní učitel. Tento návrh je předem připraven na základě zvážení všech okolností a s přihlédnutím k individuálním zvláštnostem žáka a po doplnění připomínkami ostatních účastníků výchovně vzdělávacího procesu.
(2) Všechna výchovná opatření musí obsahovat zdůvodnění.
(3) Všechna výchovná opatření lze udělit kdykoliv v průběhu klasifikačního období. Doporučuje se vzhledem k výchovné funkci učinit tak ihned po objektivním zhodnocení přestupku žáka.
(4) O udělení třídní důtky informuje třídní učitel neprodleně ředitele školy.
(5) Důtku ředitele školy a snížené známky z chování lze žákovi uložit pouze po projednání na pedagogické radě.
(6) Ředitel školy nebo třídní učitel o uložení pochvaly, napomenutí nebo důtky neprodleně informuje zákonného zástupce žáka. Napomenutí a třídní důtka se žákovi zapíše do žákovské knížky, pochvala a ředitelská důtka se předává žákovi před třídou na předtištěném formuláři. Žáci dostávají pochvalu před třídou-tu nevrací. Důtka ředitele školy je předána zákonným zástupcům a hned se vrací jimi podepsaná kopie.
(7) O udělení sníženého stupně z chování informuje třídní učitel rodiče předem písemně.
(8) Všechna udělená výchovná opatření se ihned zaznamenávají do katalogových listů, a to včetně zdůvodnění.
(9) Třídní učitel připraví souhrn všech výchovných opatření za dané klasifikační období na danou klasifikační poradu.
2.2. Hodnocení prospěchu
Výsledky vzdělávání žáka v jednotlivých povinných předmětech jsou vyjádřeny na I. stupni ZŠ číslicí, na II. stupni ZŠ slovně, a sice následovně:
1 - výborný
2 - chvalitebný
3 - dobrý
4 - dostatečný
5 – nedostatečný
Jestliže je žák z výuky některého předmětu v prvním nebo ve druhém pololetí uvolněn, uvádí se na vysvědčení místo hodnocení slovo „uvolněn(a)”.
Nelze-li žáka z některého nebo ze všech předmětů v prvním nebo ve druhém pololetí hodnotit ani v
náhradním termínu, uvádí se na vysvědčení místo hodnocení slovo „nehodnocen(a)“.
2.3. Celkové hodnocení prospěchu
Celkové hodnocení žáka se na vysvědčení vyjadřuje stupni:
a) prospěl(a) s vyznamenáním,
b) prospěl(a),
c) neprospěl(a),
d) nehodnocen(a)
2.4. Kritéria hodnocení celkového prospěchu
Žák je hodnocen stupněm
a) prospěl(a) s vyznamenáním, není-li v žádném z povinných předmětů stanovených školním vzdělávacím programem hodnocen na vysvědčení stupněm prospěchu horším než 2 - chvalitebný, průměr stupňů prospěchu ze všech povinných předmětů stanovených školním vzdělávacím programem není vyšší než 1,5 a jeho chování je hodnoceno stupněm velmi dobré; v případě použití slovního hodnocení nebo kombinace slovního hodnocení a klasifikace postupuje škola podle stanovených pravidel hodnocení žáků,
b) prospěl(a), není-li v žádném z povinných předmětů stanovených školním vzdělávacím programem hodnocen na vysvědčení stupněm prospěchu 5 - nedostatečný nebo odpovídajícím slovním hodnocením,
c) neprospěl(a), je-li v některém z povinných předmětů stanovených školním vzdělávacím programem hodnocen na vysvědčení stupněm prospěchu 5 - nedostatečný nebo odpovídajícím slovním hodnocením nebo není-li z něho hodnocen na konci druhého pololetí,
d) nehodnocen(a), není-li možné žáka hodnotit z některého z povinných předmětů stanovených školním vzdělávacím programem na konci prvního pololetí.
(1) Do vyššího ročníku postoupí žák, který na konci druhého pololetí prospěl ze všech povinných předmětů stanovených školním vzdělávacím programem s výjimkou předmětů výchovného zaměření stanovených rámcovým vzdělávacím programem a předmětů, z nichž byl uvolněn. Do vyššího ročníku postoupí i žák prvního stupně základní školy, který již v rámci prvního stupně opakoval ročník, a žák druhého stupně základní školy, který již v rámci druhého stupně opakoval ročník, a to bez ohledu na prospěch tohoto žáka.
(2) Nelze-li žáka hodnotit na konci prvního pololetí, určí ředitel školy pro jeho hodnocení náhradní termín, a to tak, aby hodnocení za první pololetí bylo provedeno nejpozději do dvou měsíců po skončení prvního pololetí. Není-li možné hodnotit ani v náhradním termínu, žák se za první pololetí nehodnotí.
(3) Nelze-li žáka hodnotit na konci druhého pololetí, určí ředitel školy pro jeho hodnocení náhradní termín, a to tak, aby hodnocení za druhé pololetí bylo provedeno nejpozději do konce září následujícího školního roku. V období měsíce září do doby hodnocení navštěvuje žák nejbližší vyšší ročník, popřípadě znovu devátý ročník.
(4) Má-li zákonný zástupce žáka pochybnosti o správnosti hodnocení na konci prvního nebo druhého pololetí, může do 3 pracovních dnů ode dne, kdy se o hodnocení prokazatelně dozvěděl, nejpozději však do 3 pracovních dnů ode dne vydání vysvědčení, požádat ředitele školy o přezkoumání výsledků hodnocení žáka; je-li vyučujícím žáka v daném předmětu ředitel školy, krajský úřad. Pokud není dále stanoveno jinak, ředitel školy nebo krajský úřad nařídí komisionální přezkoušení žáka, které se koná nejpozději do 14 dnů od doručení žádosti nebo v termínu dohodnutém se zákonným zástupcem žáka. Česká školní inspekce poskytne součinnost na žádost ředitele školy nebo krajského úřadu.
(5) V případě, že se žádost o přezkoumání výsledků hodnocení žáka týká hodnocení chování nebo předmětů výchovného zaměření, posoudí ředitel školy, je-li vyučujícím žáka v daném předmětu ředitel školy, krajský úřad, dodržení pravidel pro hodnocení výsledků vzdělávání žáka stanovených podle § 30 odst. 2. V případě zjištění porušení těchto pravidel ředitel školy nebo krajský úřad výsledek hodnocení změní; nebyla-li pravidla pro hodnocení výsledků vzdělávání žáků porušena, výsledek hodnocení potvrdí, a to nejpozději do 14 dnů ode dne doručení žádosti. Česká školní inspekce poskytne součinnost na žádost ředitele školy nebo krajského úřadu.
(6) Žák, který plní povinnou školní docházku, opakuje ročník, pokud na konci druhého pololetí neprospěl nebo nemohl být hodnocen. To neplatí o žákovi, který na daném stupni základní školy již jednou ročník opakoval. Ředitel školy může povolit žákovi na žádost jeho zákonného zástupce a na základě doporučujícího vyjádření odborného lékaře opakování ročníku z vážných zdravotních důvodů, a to bez ohledu na to, zda již ročník na daném stupni opakoval.
2.5. Získávání podkladů pro hodnocení a klasifikaci
(1) Podklady pro hodnocení a klasifikaci výchovně vzdělávacích výsledků a chování žáka získává učitel zejména těmito metodami, formami a prostředky:
a) soustavným diagnostickým pozorováním žáka
b) soustavným sledováním výkonů žáka a jeho připravenosti na vyučování
c) různými druhy zkoušek (písemné, ústní, grafické, praktické, pohybové) a didaktickými testy
d) kontrolními písemnými pracemi a praktickými zkouškami
e) analýzou výsledků činnosti žáka
f) konzultacemi s ostatními učiteli a podle potřeby i s pracovníky pedagogicko-psychologických poraden a zdravotnických služeb, zejména u žáka s trvalejšími psychickými a zdravotními potížemi a poruchami
g) v případě pandemie se bere v úvahu klasifikace získaná do uzavření školy, zohledňuje se zapojení žáka v rámci distanční výuky, zohledňují se výsledky v předchozím čtvrtletí a vychází se z pokynů MŠMT.
h) rozhovory se žákem a zákonnými zástupci žáka
(2) Učitel oznamuje žákovi výsledek každé klasifikace a poukazuje na klady a nedostatky hodnocených projevů, výkonů, výtvorů. Při ústním vyzkoušení oznámí učitel žákovi výsledek hodnocení okamžitě. Výsledky hodnocení písemných zkoušek a prací a praktických činností oznámí žákovi nejpozději do 14 dnů.
(3) Termín kontrolní práce prokonzultuje učitel s třídním učitelem tak, aby se v jednom dni konala jen jedna zkouška uvedeného charakteru.
(4) Učitel je povinen vést soustavnou evidenci o každé klasifikaci žáka a známky průběžně zapisovat do žákovské knížky.
2.6. Klasifikace žáka
(1) Žáci se klasifikují ve všech vyučovacích předmětech uvedených v učebním plánu příslušného ročníku.
(2) Klasifikační stupeň určí učitel, který vyučuje příslušnému předmětu.
(3) V předmětu, ve kterém vyučuje více učitelů, určí výsledný stupeň za klasifikační období příslušní učitelé po vzájemné dohodě.
(4) Při určování stupně prospěchu v jednotlivých předmětech na konci klasifikačního období se hodnotí kvalita práce a učební výsledky, jichž žák dosáhl za celé klasifikační období. Přitom se přihlíží k systematičnosti v práci žáka po klasifikační období, z toho vyplývá, že stupeň prospěchu se neurčuje na základě průměru z klasifikace za příslušné období.
(5) Při určování klasifikačního stupně posuzuje učitel výsledky práce žáka objektivně, nesmí podléhat žádnému vlivu subjektivnímu ani vnějšímu.
(6) Třídní učitelé informují o stavu klasifikace ve třídě na pedagogických hodnotících radách.
(7) Nejpozději 48 hodin před jednáním pedagogické rady o pololetní a závěrečné klasifikaci zapíší učitelé příslušných předmětů číslicí výsledky celkové klasifikace do klasifikačního archu a připraví okruhy na umožnění opravných či komisionálních zkoušek. Termín zkoušek stanoví ředitel školy. O opravné a komisionální zkoušce se pořizuje protokol a přílohou se doloží případná písemná součást.
(8) Výsledek těchto zkoušek se zapíše do katalogového listu a vydá se vysvědčení s datem poslední zkoušky.
(9) Třídní učitelé jsou povinni seznamovat ostatní vyučující s doporučením psychologických vyšetření, které mají vztah ke způsobu hodnocení a klasifikace žáka a způsobu získávání podkladů. Údaje o nových vyšetřeních jsou součástí zpráv učitelů na pedagogické radě.
(10) Při dlouhodobějším pobytu žáka mimo školu (lázeňské a léčebné pobyty, umístění v ústavech apod.) vyučující respektuje známky žáka, které škole sdělí příslušná instituce, kde byl žák umístěn.
(11) Zákonné zástupce žáka informuje o prospěchu a chování žáka:
(a) učitel jednotlivých předmětů nebo třídní učitel prostřednictvím žákovské knížky,
(b) učitel jednotlivých předmětů nebo třídní učitel dle pokynů ředitele školy (konzultační dny…)
(c) třídní učitel nebo učitel, jestliže o to zákonní zástupci žáka požádají
(d) třídní učitel nebo učitel v případě mimořádného zhoršení prospěchu nebo chování, bezprostředně a prokazatelným způsobem.
2.7. Klasifikace
Výchovně vzdělávací výsledky se klasifikují podle těchto kritérií:
Stupeň 1 (výborný)
Žák operuje s požadovanými termíny, znaky a symboly uceleně, přesně a úplně a chápe vztahy a zákonitosti mezi nimi. Pohotově vykonává požadované intelektuální a motorické činnosti. Samostatně a tvořivě uplatňuje osvojené poznatky a dovednosti při řešení teoretických a praktických úkolů, při výkladu a hodnocení jevů a zákonitostí. Myslí logicky správně, zřetelně se u něho projevuje samostatnost a tvořivost. Jeho ústní a písemný projev je správný, přesný a výstižný. Grafický projev je přesný a estetický. Výsledky jeho činnosti jsou kvalitní, pouze s menšími nedostatky. Je schopen samostatně studovat vhodné texty, vyhledávat v nich informace a porozumět jim.
Stupeň 2 (chvalitebný)
Žák operuje s požadovanými termíny, znaky a symboly v podstatě uceleně, přesně a úplně a chápe vztahy a zákonitosti mezi nimi. Pohotově vykonává požadované intelektuální a motorické činnosti. Samostatně a produktivně nebo podle učitele uplatňuje osvojené poznatky a dovednosti při řešení teoretických a praktických úkolů, při výkladu a hodnocení jevů a zákonitostí. Myslí správně, v jeho myšlení se projevuje logika a tvořivost. Ústní a písemný projev mívá menší nedostatky ve správnosti, přesnosti a výstižnosti. Kvalita výsledků činnosti je zpravidla bez podstatných nedostatků. Grafický projev je estetický, bez větších nepřesností. Je schopen samostatně nebo s menší pomocí studovat vhodné texty, vyhledávat v nich informace a porozumět jim.
Stupeň 3 (dobrý)
Žák má v ucelenosti, přesnosti a úplnosti osvojení požadovaných termínů, znaků, symbolů a zákonitostí nepodstatné mezery. Při vykonávání požadovaných intelektuálních a motorických činností projevuje nedostatky. Podstatnější nepřesnosti a chyby dovede za pomoci učitele korigovat. V uplatňování osvojených poznatků a dovedností při řešení teoretických a praktických úkolů se dopouští chyb. Uplatňuje poznatky a provádí hodnocení jevů a zákonitostí na základě podnětů učitele. Jeho myšlení je vcelku správné, ale málo tvořivé, v jeho logice se vyskytují chyby. V ústním a písemném projevu má nedostatky ve správnosti, přesnosti a výstižnosti. V kvalitě výsledků jeho činnosti se projevují častější nedostatky, grafický projev je méně estetický a má menší nedostatky. Je schopen samostatně studovat podle návodu učitele a s jeho pomocí textu porozumět.
Stupeň 4 (dostatečný)
Žák má v ucelenosti, přesnosti a úplnosti osvojení požadovaných termínů, znaků, symbolů a zákonitostí závažné mezery. Při provádění požadovaných intelektuálních a motorických činností je málo pohotový a má větší nedostatky. V uplatňování osvojených poznatků a dovedností při řešení teoretických a praktických úkolů se vyskytují závažné chyby. Při využívání poznatků pro výklad a hodnocení jevů je nesamostatný. V logice myšlení se vyskytují závažné chyby, myšlení není tvořivé. Jeho ústní a písemný projev má vážné nedostatky ve správnosti, přesnosti a výstižnosti. V kvalitě výsledků jeho činnosti a v grafickém projevu se projevují nedostatky, grafický projev je málo estetický. Závažné nedostatky a chyby dovede žák s pomocí učitele opravit. Při samostatném studiu má velké těžkosti.
Stupeň 5 (nedostatečný)
Žák si požadované termíny, znaky, symboly a zákonitosti neosvojil uceleně, přesně a úplně, má v nich závažné a značné mezery. Jeho dovednost vykonávat požadované intelektuální a motorické činnosti má velmi podstatné nedostatky. V uplatňování osvojených vědomostí a dovedností při řešení teoretických a praktických úkolů se vyskytují velmi závažné chyby. Při výkladu a hodnocení jevů a zákonitostí nedovede své vědomosti uplatnit ani s podněty učitele. Neprojevuje samostatnost v myšlení, vyskytují se u něho časté logické nedostatky. V ústním a písemném projevu má závažné nedostatky ve správnosti, přesnosti i výstižnosti. Kvalita výsledků jeho činnosti a grafický projev mají vážné nedostatky. Závažné nedostatky a chyby nedovede opravit ani s pomocí učitele. Nedovede samostatně studovat.
3. Hodnocení žáků plnících PŠD v zahraničí
Při návratu žáka ze zahraničí předloží zákonný zástupce žáka řediteli školy vysvědčení žáka ze školy mimo území České republiky, včetně jeho překladu do českého jazyka. V případě pochybností o správnosti překladu je ředitel zkoušející školy oprávněn požadovat předložení úředně ověřeného překladu. Žák vykoná rozdílové zkoušky a po zjištění úrovně jeho dosavadního vzdělání a znalosti vyučovacího jazyka je následně vřazen do odpovídajícího ročníku.
4. Komisionální a opravné zkoušky
Podmínky Komisionálních a opravných zkoušek jsou stanoveny v souladu s § 22 a 23 vyhlášky č. 48/2005 Sb. v platném znění. Komisionální zkouška se koná, má-li zákonný zástupce pochybnosti o správnosti hodnocení na konci prvního nebo druhého pololetí. Komisionální zkouška se koná i v případě, kdy žák má vysokou absenci a nelze jej na základě jeho docházky objektivně hodnotit.
4.1. Komisionální zkoušky
Komisi pro komisionální přezkoušení (dále jen „přezkoušení“) jmenuje ředitel školy; v případě, že je vyučujícím daného předmětu ředitel školy, jmenuje komisi krajský úřad.
Komise je tříčlenná a tvoří ji:
a) předseda, kterým je ředitel školy, popřípadě jím pověřený učitel, nebo v případě, že vyučujícím daného předmětu je ředitel školy, krajským úřadem jmenovaný jiný pedagogický pracovník školy,
b) zkoušející učitel, jímž je vyučující daného předmětu ve třídě, v níž je žák zařazen, popřípadě jiný vyučující daného předmětu,
c) přísedící, kterým je jiný vyučující daného předmětu.
Výsledek přezkoušení již nelze napadnout novou žádostí o přezkoušení. Výsledek přezkoušení stanoví komise hlasováním. Výsledek přezkoušení se vyjádří slovním hodnocením podle § 15 odst. 2 nebo stupněm prospěchu podle § 15 odst. 3. Ředitel školy sdělí výsledek přezkoušení prokazatelným způsobem žákovi a zákonnému zástupci žáka. V případě změny hodnocení na konci prvního nebo druhého pololetí se žákovi vydá nové vysvědčení.
O přezkoušení se pořizuje protokol, který se stává součástí dokumentace školy.
Žák může v jednom dni vykonat přezkoušení pouze z jednoho předmětu. Není-li možné žáka ze závažných důvodů ve stanoveném termínu přezkoušet, stanoví ředitel školy náhradní termín přezkoušení.
Konkrétní obsah a rozsah přezkoušení stanoví ředitel školy v souladu se školním vzdělávacím programem.
Třídní učitel zapíše do katalogového listu žáka poznámku o vykonaných zkouškách, doplní celkový prospěch a vydá žákovi vysvědčení s datem poslední zkoušky.
4.2. Opravné zkoušky
Opravnou zkoušku konají žáci, kteří mají nejvýše dvě nedostatečné z povinných předmětů a zároveň dosud neopakovali ročník na daném stupni základní školy, a žáci devátého ročníku, kteří na konci druhého pololetí neprospěli nejvýše ze dvou povinných předmětů. Žáci nekonají opravné zkoušky, jestliže neprospěli z předmětu s výchovným zaměřením.
a) Opravné zkoušky se konají nejpozději do konce příslušného školního roku, tj. do 31. srpna.
b) Termín opravných zkoušek a konzultací žáků s příslušnými pedagogickými pracovníky stanoví ředitel školy na červnové pedagogické radě.
c)Žák může v jednom dni skládat pouze jednu opravnou zkoušku.
d) Opravné zkoušky jsou komisionální. Pro složení komise a její činnost platí podle § 23 odst. 2 stejné podmínky jako při zkoušce komisionální.
e) Žák, který nevykoná opravnou zkoušku úspěšně nebo se k jejímu konání nedostaví, neprospěl.
f) Ze závažných důvodů může ředitel školy stanovit žákovi náhradní termín opravné zkoušky nejpozději do 15. září následujícího školního roku. Do té doby je žák zařazen do nejbližšího vyššího ročníku, popřípadě znovu do devátého ročníku.
g) Žákovi, který konal opravnou zkoušku, se na vysvědčení uvede datum poslední opravné zkoušky v daném pololetí.
h) Třídní učitel poznačí informace o opravné zkoušce do katalogového listu žáka.
Komisi pro opravnou zkoušku jmenuje ředitel školy; v případě, že je vyučujícím daného předmětu ředitel školy, jmenuje komisi krajský úřad.
Pro složení komise a její činnost platí obdobně ustanovení § 22 odst. 2 až 6.
5. Klasifikace žáků se speciálními vzdělávacími potřebami
U žáků se SVP klade učitel důraz na ten druh projevu žáka (písemný nebo ústní), ve kterém má předpoklady podat lepší výkon. Přihlíží se k doporučení ŠPZ.
Při klasifikaci nevychází učitel z prostého počtu chyb, ale z počtu jevů, které žák zvládl. Učitel nepoužívá k motivaci žáka nadměrně příznivých známek, které by dezorientovaly žáka i jeho zákonné zástupce.
O použití širšího slovního hodnocení rozhodne ředitel školy na základě žádosti zákonného zástupce žáka.
Použití slovního hodnocení není pouhé převádění číselného klasifikačního stupně do složitější slovní podoby. Přechází-li žák na jinou školu, je klasifikován známkou.
Smyslem hodnocení je objektivně posoudit jednotlivé složky školního výkonu dítěte a motivovat jej k dalšímu rozvoji.
6. Hodnocení mimořádně nadaného žáka
Ředitel školy může mimořádně nadaného žáka na základě doporučení PPP nebo SPC přeřadit do vyššího ročníku bez absolvování předchozího ročníku. Podmínkou přeřazení je vykonání zkoušek z učiva, které žák nebude absolvovat.
7. Hodnocení individuálně vzdělávaného žáka
Individuálně vzdělávaný žák koná za každé pololetí zkoušky z příslušného učiva. Nelze-li individuálně vzdělávaného žáka hodnotit na konci příslušného pololetí, určí ředitel školy náhradní termín, a to tak, aby hodnocení bylo provedeno nejpozději do dvou měsíců po skončení pololetí. Ředitel školy zruší povolení individuálního vzdělávání, pokud žák na konci druhého pololetí příslušného školního roku neprospěl nebo nelze-li žáka hodnotit na konci pololetí ani v náhradním termínu.
8. Slovní hodnocení
Prospěch žáka základní školy v jednotlivých předmětech a jeho chování jsou hodnoceny formou širšího slovního hodnocení jen tehdy, je –li žák vzděláván na základě doporučení ŠPZ dle IVP, slovní hodnocení bylo ŠPZ doporučeno a zákonný zástupce o slovní hodnocení požádal.
Je-li žák hodnocen slovně, převede třídní učitel po projednání s vyučujícími ostatních předmětů slovní hodnocení do klasifikace pro účely přijímacího řízení ke střednímu vzdělávání.
Při použití slovního hodnocení se výsledky vzdělávání žáka v jednotlivých povinných a nepovinných předmětech stanovených školním vzdělávacím programem hodnotí tak, aby byla zřejmá úroveň vzdělání žáka, které dosáhl zejména ve vztahu k očekávaným výstupům jednotlivých předmětů školního vzdělávacího programu, ke svým vzdělávacím a osobnostním předpokladům a věku. Slovní hodnocení zahrnuje posouzení výsledků vzdělávání žáka v jejich vývoji, ohodnocení přístupu žáka ke vzdělávání i v souvislostech, které ovlivňují jeho výkon, a naznačení dalšího rozvoje žáka; obsahuje také zdůvodnění a doporučení, jak předcházet případným neúspěchům žáka a jak je překonávat. Výsledky vzdělávání žáka na konci prvního pololetí lze hodnotit souhrnně za všechny předměty. Slovní hodnocení lze použít i pro hodnocení chování žáka.
9. Sebehodnocení
Žák se prostřednictvím učitelova hodnocení postupně učí, jaké jsou meze a perspektivy jeho výkonu, sféry jeho úspěchů a úspěšného uplatnění. Vyučující vytváří vhodné prostředí a příležitosti, aby žák mohl poučeně a objektivně hodnotit sebe a svoji práci. Oba názory jsou průběžně konfrontovány.
Při sebehodnocení se žák snaží popsat např.
- co se mu daří,
- co mu ještě nejde,
- jak bude pokračovat dál,
- proč tomu tak je.
Článek VIII
Společná ustanovení
Školní řád byl projednán pedagogickou radou 18.6.2020.
Byl schválen Školskou radou dne 24. srpna 2020.
Tento školní řád nabývá účinnosti dnem 1. září 2020.
V Ostravě dne 24. srpna 2020 Mgr. Jana Žilová v.r.
ředitelka školy